Zdravé potravinysalát

Je vědecky dokázáno, že na tělo má vliv to, co pijeme a jíme. Nejvíce nám prospívá dostatečné množství čisté vody, která je dietní a nemá v sobě žádné cukry a umělé látky. Hned za vodou je ovoce a zelenina. Základem jsou zdravé potraviny a celkově zdravá výživa, které nám přináší plnohodnotné vitaminy a minerály. Ovoce, zeleninu a jiné zdravé potraviny koupíme v obchodech se zdravou výživou, ideálně se značkou bio. Z těchto biopotravin jsme pak schopni uvařit také chutné a přitom zdravé recepty, které budou odpovídat zásadám zdravé výživy. Pojďme si nyní představit několik základních druhů ovoce a zeleniny, které nám nejvíce prospívají a které bychom měli konzumovat nejčastěji:

  • Červená řepa: posílí srdce, uklidní a pročistí krev, působí pozitivně na játra a je bohatá na křemík
  • Brokolice: obsahuje vitamín C, prospívá očím, nedoporučuje se při problémech se štítnou žlázou   
  • Zelí: podporuje trávení, odstraňuje deprese, výborné při vředech                                                       
  • Mrkev: zlepšuje funkci jater, posiluje slezinu a slinivku, prospívá plicím                                                    
  • Brambory: obsahují draslík vitamín C, jejich šťáva snižuje krevní tlak, posilují slezinu a slinivku               
  • Lilek: snižuje krvácivost, pročisťuje krev, snižuje otoky, není vhodný pro těhotné ženy                      
  • Rajčata: pročišťují játra a krev, posilují žaludek, nejsou vhodná pro osoby s revmatismem                        
  • Banány: jsou zdrojem energie, vitamínů a minerálních látek, zlepšují paměť                                           
  • Ananas: zdroj vitamínů C, B, kyseliny listové, vlákniny, minerálních látek, je protizánětlivý a močopudný – používá se při odstranění otoků                                                                                          
  • Grapefruit: zdroj vitamínů C, A, vlákniny a kyseliny listové, snižuje hladinu cholesterolu, působí příznivě při horečkách                                                                                                                                             
  • Jablka: zvyšují pocit sytosti, takže jsou vhodná při dietě, čistí střeva, snižují krevní tlak a cholesterol v krvi, obsahují vitamín C a různé minerální látky                                                                                       
  • Meruňky: jsou zdrojem beta-karotenu, vitaminu A a draslíku, ovlivňují kvalitu pokožky                 
  • Švestky: obsahují draslík, vitamin E, který zpomaluje proces stárnutí a působí jako antioxidant, kompot pomáhá při zácpě     

Pojďme si nyní představit několik stravovacích směrů, které jsou v poslední době velmi oblíbené:

Vegetariánství

Nejrozšířenější a nejznámější způsob alternativního stravování. Je založeno na tom, že člověk nekonzumuje maso, sádlo, jednoduše řečeno se nejí nic, co pochází ze zvířat. Někteří lidé odmítají také i oblečení, obuv nebo hedvábí pocházející ze zabitých zvířat. Spousta lidí (i „nevegetariánů“) také odmítá kosmetiku, která byla testována na zvířatech nebo nenavštěvují cirkusy, zoo a jiné aktivity související s omezováním práv zvířat. Důvody vedoucí k rozhodnutí tohoto alternativního způsobu života jsou různé, např. etické (soucit ke zvířatům), náboženské, ekologické, být „in“ apod.  

Vegetariáni se dělí :

Semivegetariáni –  Nejvolnější způsob vegetariánství. Semivegetariáni odmítají červené maso jako je hovězí, skopové, vepřové, zvěřina a výrobky z nich.  Mohou však jíst ryby, drůbež, mléčné výrobky, mléko, vejce.

Laktovegetariáni – Tito vegetariáni nekonzumují maso, ryby, vejce, zato však mohou všechny mléčné výrobky. Tento způsob vegetariánství volí lidé z různých zdravotních důvodů, jako je třeba vysoký cholesterol.

Laktoovovegetariáni – Nejčastější forma vegetariánství v Evropě.  Sice nejedí maso, ale mohou jíst mléko, mléčné výrobky a vejce.

Vegani - Striktní vegetariáni. Nejedí žádné jídlo živočišného původu (ani med) a někteří odmítají i výrobky živočišného původu, pokusy na zvířatech, různé očkovací látky, rybaření, myslivost, cirkusy, zoo, zkrátka veškeré využívání zvířat k lidskému užitku.  Nejčastějším důvodem k veganství bývá utrpení zvířat ve velkochovech anebo myšlenka, že v dnešní době není vůbec zapotřebí konzumace živočišných produktů.  Z toho důvodu je ale zapotřebí, při tomto způsobu života, doplňovat příjem vitamínu B12, D, jód, selen, vápník a omega-3 mastné kyseliny. Nedostatek těchto látek může vést k vážným zdravotním komplikacím, jako je například anémie.

Vitariáni -  Vitariáni konzumují rostlinnou stravu bez tepelné úpravy, protože po tepelné úpravě ve střevech taková strava zahnívá. Někteří si občas dají maximálně nepasterované mléko a mléčné výrobky.  Pojídají tzv. „ živé jídlo“, to jsou pokrmy, které neprošly tepelnou úpravou přes 42°C, protože právě v tomto bodě se ničí enzymy, které jsou pro vitariány důležité.  Enzymy podle nich tvoří život a nesmí být proto zničeny. Tento typ stravování nemusí vyhovovat každému, mohou se objevovat různé zdravotní obtíže, jako je velký úbytek na váze během krátké doby nebo salmonela ze syrových vajec.

Fruktariáni –  základním principem tohoto stravovacího směru je, že fruktariáni nejedí nic, co bylo „zabito“, jedná se přitom jak o zvířata, tak o rostliny. Konzumují hlavně plody ovoce a ořechů a různá semena. Už při sběru se žádná rostlina nesmí ani trošku poškodit, smí se tedy utrhnout až když je plod zralý a lze ho lehce od rostliny oddělit. Proto i někteří z nich konzumují pouze to, co spadlo samovolně ze stromu nebo keře na zemi. Vyhýbají se například bramborám nebo luštěninám, které podmínky pro sběr nesplňují.

Makrobiotika

Tento směr pocházející z Japonska je známý a velmi populární po celém světě. Je založen na rovnováze potravin s charakteristikami přírodních sil jin a jang. Nejlepší poměr mezi těmito přírodními silami se nachází v obilných zrnech.  Důraz je kladen na přirozenou stravu z lokálních zdrojů nebo stejného klimatického pásma, které odpovídá ročním obdobím. Makrobiotika je rozdělena do deseti stupňů, jsou to obiloviny, zelenina, luštěniny, fermentované potraviny, mořské řasy, semena, ořechy, ovoce z mírného pásu a ryby. Každý stupeň má jiný poměr potravin a cílem je dosáhnout nejvyššího stupně, což je konzumace jen celozrnných výrobků. Co se týče nápojů, má se pít jen když máme žízeň. Zakázáno je maso, mléko, tropické ovoce, rafinovaný cukr, vejce, brambory, bílá mouka.  Potraviny nesmí být chemicky ošetřené, konzervované, uměle přibarvené nebo zmražené. Makrobiotici také odmítají léky, alkohol a drogy. Nezdravou se stává v momentě, kdy se konzumují pouze potraviny z vyšších stupňů složené z obilovin. Je zde nedostatek bílkovin, vápníku, železa, esenciálních mastných kyselin a vitamínů A, C, D a B12.

Výživa podle Ajurvédy

Základem je dosáhnout rovnováhy mezi tělem, duší, smysly a okolím. Existují 3 základní typy energie, které jsou u každého člověka odlišné. Jejich poměr v těle určuje činnost organismu a také vhodné, nevhodné a neutrální potraviny.  Upřednostňuje se rostlinná strava v čerstvém stavu, vyhýbá se potravinám s konzervanty, strava má být přizpůsobena ročnímu období, klimatu a lokalitě. Jíst se má v klidu, nepřejídat se a dělat si pauzy mezi jídly po 3-5 hodinách.

Dělená strava

Dělená se nazývá podle toho, že jeden den se jí jen bílkoviny (živočišné potraviny) a další den pouze sacharidy (rostlinné potraviny), potom jsou neutrální potraviny, které můžete jíst kdykoli během celého dne.  Je jednoduchá na vymýšlení jídelníčku a funguje rychle a dobře na redukci váhy. Nevýhodou je, že v den kdy se konzumují jen sacharidy, chybí důležité bílkoviny.  Vše je v pořádku, pokud je to naopak, protože jeden den bez sacharidů není pro tělo žádná zátěž.